Skupina Modus chce vydať nový album, ale nevedia ako sa k tomu postaví Marika Gombitová.
Angličan, Ir, Francouz a Skot letí letadlem, když to náhle začne padat k zemi.
„Dohodneme se,“ navrhuje Angličan, „že ten, kdo to přežije, dá těm ostatním dvěstě liber jako výpomoc na cestu do nebe a poděkování Bohu, že to přežil.“
Letadlo spadne a jediný Angličan to nepřežije. Zbylí tři mu jdou na pohřeb.
Ir hodí do rakve dvěstě liber, také Francouz hodí do rakve dvěstě liber, podle dohody. Skot vypíše šek na šestset liber, hodí jej do hrobu a vezme si čtyři stovky zpátky...
Braziísky farmár zo Sao Paula mal tiež problém so stromom. Na jeho pomarančovníku sa totiž usadil včelí roj. Hoci presne nevedel, čo robiť, vedel, že včely treba vydymiť a zároveň sa vyvarovať ich žihadiel. Preto si na hlave dôkladne utesnil igelitové vrecko a do ruky vzal pochodeň. Po pár hodinách ho našla jeho manželka mŕtveho. Cez vrecko sa nedostal ani dym, ani žihadlá... a ani vzduch.
Potkají se tři mladé slečinky ve výtahu. Sedmiletá se rozhlédne a zvolá:
-„Jé, tady na stěně je jogurt!“
-„To není jogurt, nýbrž mužské sperma,“ opraví ji desetiletá.
Patnáctiletá nabere prstem substanci, ochutná a povídá:
-„Hm, ale nikoho z baráku.“
Hutori Jano v karčme kamošom:
-Sluchajce tu, minule še ku nam vlamal zlodej !
-Ta ci pana a veľka je škoda?
-Ta dosc. Mal tri zlomene rebra, dva vibite zubi, zlomenu nohu, viklubene rameno, naraženu kostrč na rici...
Kamaraci nechapavo kukaju a Jano pokračuje:
-...znace, moja dumala že ja idzem domu ožrati...