Děvčata s velkou vrstvou makeupu, jsou někdy jako stírací los. Seškrábneš a čumíš jak vůl, že jsi nevyhrál.

Do pracovne riaditeľa firmy vtrhne rozčúlená manželka námestníka riaditeľa a kričí :
-Dokedy ešte budete kryť toho môjho muža ?! Dobre ja viem aký je to alkoholik a sukničkár.
A aby toho nebolo málo, tak včera prišiel domov v ženských nohavičkách, – a treskla riaditeľovi na stôl akési nohavičky.
-Len pokoj, – tíšil ju riaditeľ. – Teraz mám dôležitú návštevu, ale zajtra sa v tom zorientujem a urobím poriadok.
Návšteva už takmer vchádzala, tak si riaditeľ rýchlo vopchal nohavičky do vrecka.
Na druhý deň ráno išla riaditeľova manželka žehliť jeho nohavice a objavila vo vrecku tie nohavičky. Kričí na manžela :
-Drahý, už by si si mohol odpustiť tie debilné vtipy. Ja dva dni hľadám svoje nohavičky a ty ich máš vo vrecku !

Babka si vyberá v banke peniaze a slečna pri okienku jej hovorí:

- Pani, ale zo zadnej strany, tam dolu, sa musíte aj podpísať.

- A čo to tam mám napísať, dcérenka moja ?

- No normálne, tak ako sa podpisujete na listy.

- A babka napísala: "Všetkých vás pozdravujem a bozkávam, vaša babka..."

Viděl jsem auto s nápisem: "Jsem veterinář - jezdím jako zvíře."

Z toho vyplývá jediné. Naše cesty jsou plné urologů a gynekologů.

Čo si taký utrápený?
- Moje šváby sa pustili do vojny so švábmi od susedov.
- No a čo?
- Moji zvíťazili a zobrali so sebou 30-tisíc zajatcov

Idem v hustej hmle. Krokom. Otvorené okno, aby som videl na stredovú čiaru … A v tom sa z tej hmly vynorí auto, ktoré ide tiež krokom a v okamihu, keď sa míňame, krásna, mladá vodička na mňa zakričí: “Prasa!” … Tak ja na ňu tiež : “Ku*va !” Vošiel som do zákruty a narazil do prasaťa …. Niekedy je potrebne dievčatám za volantom veriť, no …“

Rozprávajú sa dvaja arabskí šejkovia:

”Nášmu Alimu sa zapáčili ženy športového typu. Zajtra sa žení s naším ženským basketbalovým tímom.”

"Dnes sa musím snažiť," - vraví guliar na štadióne pred atletickými pretekmi, -"na tribúne bude sedieť moja svokra."
-"Len sa nenamáhaj," - vraví mu kolega, -"tak ďaleko aj tak nedohodíš."

Hrobár príde neskoro večer domov a manželka mu hneď vyčíta:“ : „To si nemohol prísť skôr?“
Manžel hrobár: „Nie, naozaj nemohol. Dnes sme pochovávali jedného slávneho televízneho herca a mal taký aplauz, že sme ho museli šesť krát vyhrabávať“

Přijde pán do restaurace a vidí u stolu osamocenou pěknou slečnu. Pozve ji tedy na večeři – slečna se nenechá pobízet, objedná si nejdražší jídlo, nejdražší pití, jemu to sice moc nevoní, ale říká si: "Je to kus, musím do ní něco investovat, pak si užiju."
Dojí, dopijou, pozve ji k sobě domů, celej nažhavenej, ale ona těsně před vchodem říká, že má zase hlad. No, nelíbí se mu to, ale co má dělat, chce si s ní užít, takže jdou do další restaurace – a zase si ona poručí nejdražší jídlo a ještě si s sebou nechá zabalit kaviár.
Pak jdou zase k němu domů, on už je úplně celej natřesenej, ale sotva vejdou do bytu, ona zase prosí, že má strašnej hlad a jestli by jí teda něco neobjednal. Takže si objednají vybraná jídla ze všech možných donáškových služeb, a když se kráska konečně po dalších dvou hodinách nají, chlap se svleče a vleze k ní do postele.
"Hele," usměje se, "ale ještě předtím mi řekni – to máš vždycky takovej hlad?"
"Ne ... Jenom když mám menstruaci"