Pepíčku, kde jsi vzal ta jablka? ptá se máma
Pepíček:Od souseda.
Máma: A ví o tom?
Pepíček: No, půl hodiny mě honil.

Pýta sa jeden rybár druhého:"Tak čo, aká je voda?"
"Dobrá, ani rybám sa nechce von."

Na majstrovstvách sveta v zápasení vo voľnom štýle sa do finále prebojoval aj slovenský reprezentant. Jeho súperom bol Rus známy svojim chmatom "praclík", ktorého ešte nikto neporazil. Tréner radí Slovákovi:
- Drž sa od neho, lebo keď ťa chytí do 'praclíka' tak si v háji zelenom.
Hneď v prvom kole, po niekoľkých sekundách chytí Rus Slováka do "praclíka", všetci už vstávajú a tlieskajú, keď tu zrazu Slovák šmarí Rusa na zem, zvalí ho na lopatky a vyhráva zápas. Všetci sú prekvapení a on nechce povedať ako to dokázal. Tréner mu hovorí v kabíne:
- Tak počúvaj, mohol by si mi to povedať, ako si ho dostal, som predsa tvoj tréner.
On mu hovorí:
- OK. Tak, keď ma už chytil do toho 'praclíka', vedel som, že nemám veľkú šancu, tak som sa začal obzerať. Tesne pred svojimi očami som videl gule. Tak som do nich z celej sily zahryzol a to by si sa divil akú silu človek vyvinie, keď sa zahryzne do vlastných gulí....

Sused, videli ste, akého strašiaka si Jožo postavil na pole?"
"Nie."
"Takého strašného, že mu vrany vrátili aj minuloročnú úrodu."

Strč mobil do čaju maš - T mobile
Strč mobil do vody a maš - vodafone
Rozlom ho a maš - Óóó dva

Na Titaniku přiběhne zděšený pasažér ke kapitánovi a silně s ním lomcuje. Při tom se ho ptá: 'Jak daleko je nejbližší pevnina?'
Kapitán mu odpovídá: 'Dvě míle.'
'Ano? To je přece úžasné! A kterým směrem?'
'Směrem dolů!'

Dva právníci šli na večeři. Poručili si každý kávu a vytáhli sendviče. Přiběhla servírka a povídá: „Pánové, tady nesmíte konzumovat vlastní potraviny!“ Oba právníci se na sebe jen podívali, pokrčili rameny a vyměnili si sendviče.

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na ty boty a říká: "Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně." Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně.
Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: "To ale nejsou moje botičky."
Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho, aby na něj zařvala: "To jsi nevěděl dřív," tak s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: "To jsou botičky mého brášky. Maminka říkala, že je mám nosit taky." Tak mu je zase naštvaně nandala.
Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: "A kde máš rukavičky?" Chlapeček odvětí: "Rukavičky mám nacpané v botičkách."

Orol sa pol dňa spúšťa z vysokého brala strmhlav dole a len tesne nad zemou roztiahne krídla a zase to zdvihne. Vidí ho vrabec, tak sa ho pýta:
-Orol, čo to robíš?
-Hm,---mám v piči
Tak si vrabec pomyslí: "cool"zábava
-Tak môžem ísť s tebou?
-OK.
Tak si tam strmhlav padajú dole z vysokého brala a zbadá ich medveď. Keď sú opäť hore na brale, pýta sa ich:
- Hej chlapi, čo robíte?
- Máme v piiiiči...
Tak si aj medveď pomyslí: "cool"zábava
-Môžem sak vám pridať?
- Jasnééé...
Tak padajú všetci traja strmhlav z brala a keď sú tak 20 m nad zemou, vrabec sa pozrie na medveďa a hovorí:
- Hej medveď, šak ty nemáš krídla!!?
- Nemám
-Nooo, tak ty máš inaaaaaač v piči !!!

„Dědečku, máš ještě všechny zuby?“ „Bohužel, Milánku, už nemám.“ posteskne si stařec. „To je dobře, tak mi tady na chvíli prosím tě podrž čokoládu.“