Perličky z 02 linky:
Operátor: Kam je zapojený ten kabel?
Zákazník: Jak to myslíte?
Operátor: Když půjdete po tom kabelu, kam dojdete?
Zákazník: Asi k vám na ústřednu do Brna.
-
Operátor: Pane, jestli na mě budete pořád takhle křičet, tak
vás upozorňuji, že to položím.
Zákazník: No to si zkuste! To pak teprve začnu řvát!!
Operátor: To je možné, ale už ne na mě.
-
Operátor: Vy jste přímo zřizovatel té linky?
Zákazník (cca 80let): Jak to myslíte?
Operátor: Na koho je ta linka psaná.
Zákazník: Jako kdo tu je?
Operátor: Hmm, dejme tomu.
Zákazník: Já a můj pes.
Operátor: Ale já bych potřeboval jméno.
Zákazník: Ťapina.
-
Zákazník: Já seberu ten modem a omlátím vám ho o hlavu!
Operátor: Myslíte tím přímo mne?
Zákazník: Ne. Vy jste jedinej trochu ochotnej. Vás jenom švihnu kabelem.
-
Zákazník: Už mě tam všichni serete, v tý vaší ou tů sebrance!
Operátor: Bavme se slušně, jsme přeci lidé.
Zákazník: To možná vy, ale já ne!!
-
Zákazník: Já mám modem Aethra.
Operátor: Tenhle typ modemu má na sobě tři kontrolky. Jak teď svítí?
Zákazník: Svítí obě dvě.
-
Operátor: Vypojte z počítače USB kabel od modemu a nechte tam jenom síťový.
Zákazník: Jo, tak už ho mám vypojenej. Co teď?
Operátor: Teď napište do té lišty nějakou adresu.
Zákazník: To nejde.
Operátor: Jak to myslíte?
Zákazník: Píšu a nic se neděje!
Operátor: Vidíte na klávesnici tlačítko Num Lock?
Zákazník: Jo, už ho vidím.
Operátor: Mačkejte ho co nejrychleji za sebou, bliká na klávesnici něco?
Zákazník: Nic nebliká.
Operátor: Tak zapojte klávesnici zpátky do počítače.
-
Zákazník: Já jsem technik, na mě můžete mluvit odborně.
Operátor: Rozumím. Chce to po vás autorizaci pop trojky, nebo esemtépéčka?
Zákazník: Ehm..., cože?
-
Zákazník: K vám se dovolat, to je umění! Prosím vás, vy tam jste sám?
Operátor: Někdy mám ten pocit.
-
Zákazník: Já vám to hlásil už přede dvěma hodinama a nikdo se neozval! Chci to zrušit!
Operátor: Pane Nováku, nebudeme to dramatizovat...
-
Zákazník: U telefonu pan Koláček! A nebude to tak sladký hovor, jak si myslíte!
-
Zákazník: Já jsem výslovně říkal, ať mi sem neposílají toho technika, co tu byl minule! Jdu ke dveřím, vodevřu a co myslíte?
No byl to von!
-
Zákazník: Já bych křičel, já bych brečel, ale ani na jedno už nemám sílu.
Už jenom volám.
-
Operátor: Do jména zadejte O2.
Zákazník: Ó mám dát malé nebo velké?
Operátor: Dejte velké, my jsme velká společnost.
-
Operátor: Co se týká toho připojení, vy jste už ve vlastnostech?
Zákazník: Co se týká toho připojení, tak jsem už tejden v řiti!
-
Zákazník: Já bych rád věděl, proč se mi nezobrazuje číslo volaného.
Operátor: Velice se omlouvám, ale tohle řeší kolegové z hlasových služeb.
Zákazník: A kde jsem teď?
Operátor: Na technické podpoře internetového připojení.
Zákazník: Výborně! Já si objednával O2TV a rád bych věděl kdy to bude.
Operátor: Velice se omlouvám, ale tohle řeší kolegové z obchodního oddělení...
Zákazník: Tak to bych rád věděl, proč mi v Mozille nefunguje aktualizace.
Operátor: Je mi líto, ale tohle já neřeším, protože....
Zákazník: Ježíši! Vaší práci bych chtěl mít!
-
Zákazník: Chci okamžitě mluvit s nejvyšším vedením!! To vedení, to je Praha?
Operátor: Obávám se, že Madrid.
-
Zákazník: Včera zase vypadla Prima!
Operátor: A už to funguje?
Zákazník: Teď jo, ale já neviděl poslední díl Letiště! Nevim co se stalo!
Operátor: No ona dala nakonec přednost tomu pilotovi...
Chlapík ide popri starej budove a zrazu počuje tenučký hlások:
- Nechoď okolo, budova spadne!
Odstúpi od budovy a takmer súčasne sa budova rúca a len len že ho trosky
nezasiahnu. Zamyslel sa, ale pokračoval v ceste k rieke, tečúcej v hlbokom
kaňone. V momente, keď sa chystal prejsť most cez rieku, tak sa opäť ozve
slabučký hlások:
- Nechoď cez most! Most spadne!
V momente chlapík ustúpil a most sa s rachotom zrútil dolu.
Opýtal sa nahlas: - Kto si?
- Tvoj anjelik strážny.
- Poď a ukáž sa mi na dlani, nech ťa vidím.
Anjelik tak urobil a zjavil sa na chlapíkovej dlani malý ako náprstok.
Na to chlapík dlaň zovrie a začne anjelika silno žmoliť v dlani a hovorí:
- Kde si bol ty sviňa, keď som sa ženil???
Maťo pozval svoju matku na večeru. Počas večere si matka nemohla nevšimnúť, že jeho spolubývajúca Anka je veľmi pekná. Už dlho mala podozrenie, že Maťo s ňou má vzťah a teraz bola ešte zvedavejšia. Pri jedle preto sledovala ich reakcie, bola zvedavá, či je medzi Maťom a Ankou niečo viac ako len pohľady. Maťo akoby čítal jej myšlienky a povedal: “Ja viem, čo si musíš myslieť, ale môžem ťa ubezpečiť, že Anka a ja sme len spolubývajúci.”
Asi o týždeň neskôr prišla Anka za Maťom a hovorí: “Od tej doby, čo tu bola tvoja matka na večeri, nemôžem nájsť tú krásnu striebornú naberačku na omáčku. Nemyslíš, že ju zobrala? ”
Maťo povedal:” Síce o tom pochybujem, ale pre istotu jej napíšem. ” Tak si sadol a napísal: Milá mamka, ja nehovorím, že si zobrala naberačku na omáčku z môjho domu a nehovorím ani, že si ju nezobrala. Faktom však zostáva, že chýba od tej doby, čo si tu bola na večeri. S láskou Maťo. ”
O pár dní neskôr dostal Maťo list od svojej matky a v ňom stálo:
” Drahý synu, ja nehovorím, že, s Ankou spíš a nehovorím ani, že, s Ankou nespíš. Faktom však zostáva, že keby spala vo svojej vlastnej posteli, tak by už dávno našla naberačku na omáčku. S láskou mama. ”
Do turistickej reštaurácie na Čukotke vošiel cudzinec. Dal si víno a po chvíli musel odskočiť na WC. Keď sa vrátil, všetci hostia sa strašne smiali. Pýta sa barmana:
- Prečo sa všetci smejú?
- Videli ste na toalete veľký plagát krásnej nahej ženy?
- Všimol som si.
- A všimli ste si aj figový list, zakrývajúci zaujímavé partie?
- Ani veľmi nie.
- Viete, vždy keď niekto nazrie pod list, v celej krčme to zazvoní.
Jedna babka kradla na cintoríne vence z hrobov.
Raz ju prichytil správca cintorína a pýtal sa jej na čo používa tie vence.
Babka že nimi podkuruje v kachliach.
Správca s ňou išiel domov a naozaj, babka si kúrila v kachliach vencami.
Babka a čo robíte so stuhami ? Pýtal sa jej.
Stuhy používam na plátanie spodného prádla. Odvetí babka.
Tak ukážte!
Babka zdvihla sukne a na zadku mala prišitý nápis:Odpočívaj v pokoji.
Dedko mal zase na spodkách v predu nápis:Aj keby tisíc oči plakalo, nikdy nevstane.
Pod Trenčianskym hradom bola veľká bitka medzi Turkami a Slovákmi. Turci vystrelia guľu na hrad... Za chvíľu potom Slováci, potom Turci, potom Slováci, potom Turci, potom Slováci... a zrazu je ticho.
Turci kričia na Slovákov:
"Čo nestrieľate zbabelci!!!"
A z hradu sa ozve:
"Ja ti dám zbabelcov, však vy máte guľu!!!"
Vráti sa mladý lord z Afriky a v prístave ho vyzdvihne Albert.
L: Tak čo nové, Albert?
A: Vôbec nič. Len bohužiaľ zomrel váš starý pes.
L: To je smutné. Ale tak už mal svoje roky.
A: Áno, určite. Navyše odišiel bezbolestne, keď mu trám altánku rozbil hlavu.
L: Trám altánku? Ako sa dostal na hlavu môjho psa?
A: Zrútil sa na neho spolu so zvyškom altánku.
L: A čo k tomu viedlo ??
A: Zrútilo sa na neho ľavé krídlo paláca.
L: Zrútilo sa ľavé krídlo paláca? Čo to spôsobilo?
A: Zrútenie hlavnej budovy pri požiari.
L: Hlavná časť domu vyhorela? Ako?
A: Chytila od pravého krídla paláca.
L: A od čoho vzplanulo?
A: Od závesov, na ktoré vaše matka zvrhla svietnik, keď zomrela.
L: Moja matka je mŕtva? Čo sa jej stalo?
A: Dostala infarkt, keď našla vášho otca obeseného v Modrom salóniku.
L: Čože? Môj otec spáchal samovraždu? Prečo?
A: Pretože zistil, že vaša žena podvádza so záhradníkom.
L: Moja žena, že spí so záhradníkom? Ale veď to nie je nič nové!
A: Však vravím, pane, nič nové...
