Predám byt v Prahe.
Alebo vymením za menšiu dedinku na východnom Slovensku.
Šéf sekretářce: „Příští týden bychom mohli zaletět do Paříže.“
Sekretářka manželovi: „Příští týden musím služebně do Francie.“
Manžel milence: „Manželka je příští týden na služebce.“
Milenka soukromému studentovi: „Příští týden odpadá hodina angličtiny.“
Student dědečkovi: „Příští týden mi odpadla anglina, mohli bychom zajet na ryby.“
Dědeček sekretářce: „Ta Paříž příští týden nepůjde, slíbil jsem vnukovi výlet.“
Sekretářka manželovi: „Ta služební cesta se přesouvá.“
Manžel milence: „Tak manželka nakonec nikam nejede.“
Milenka soukromému studentovi: „Návrat k původnímu rozvrhu, hodina bude.“
Student dědečkovi: „Tak ta angličtina bude, nikam nemůžu.“
Dědeček sekretářce: „Výlet s vnukem se ruší, můžeme do té Paříže.“
Sekretářka manželovi…
Príde záhorák k lekárovi.
Lekár sa ho pýta:
- Tak, pán pacient, čo vás bolí?
Záhorák len stiahne nohavice a ukáže lekárovi prirodzenie, kde má samé modriny. Lekár sa celý zhrozí a pýta sa ho:
- Panebože a čo sa vám stalo?!
A záhorák mu na to:
- Ále, šeu sem s bratom na hríby a jak sme tak šli, unavení sme si lehli do trávy a zaspaui sme. Zrazô sa len tak zobudzím a táak zmija mi lézua do kalhót.
- Panebože a to vás tak doštípala, - pýtal sa lekár.
A záhorák na to:
- Naščesci nescihua, lebo brat ju scihou lopatú umlácic!
Babka s dědkem se přistěhovali do New Yorku do mrakodrapu, kde zrovna nefunguje výtah.
Tak jdou pěšky nahoru, jdou, jdou a už jsou ve stém patře.
Dědek nemůže popadnout dech, tak se zmůže jen na: "Ty kukuku..." a babka říká dědkovi: "Vynadáš mi až nahoře."
Jdou dál, až jsou ve dvoustém patře. Babka si oddychne.
"Dědku, teď můžeš začít nadávat," a dědek říká: "Ty kukukufry jsme nechali dole."
Obrovský požár, na místě zásahu jsou požární sbory z širokého okolí. Žár je ale tak velký, že hasiči ani nemohou přijet tak blízko k plamenům, aby mohli použít stříkačky. Najednou projede mezi nimi staré hasičské auto s dobrovolnými hasiči, vyskáčou ven ve vražedném žáru, postříkají se vodou a začnou hasit. O týden později, jsou vyznamenáni za hrdinství a při převzetí peněžní odměny se starosta ptá, co s penězi udělají. Hasiči se usmějí: „Nejdřív necháme opravit brzdy.“