Mladá Anička ide na spoveď a okrem iného sa pýta farára, čo má znamenať to čierne, čo jej zarástlo medzi nohami. Farár jej vraví, že je to lampa života a aby si na ňu dávala veľký pozor. O dva týždne ide Anička opäť na spoveď a vraví farárovi: "Mali ste pravdu, pán farár, že je to lampa života. Jano mi do nej vtrepal taký knôt, že mi olej až po zadku tiekol."
Príde námorník do bordelu, kde už na izbe naňho čaká prostitútka s roztiahnutými nohami. Ale námorník sa okúňa, že mu čosi chýba a hovorí:
- Vieš, dobre by bolo, keby tu niekto robil, akože je vietor.
Pribehne teda ďalšia slečna a robí vietor:
- Fiu, fiu, fiu…
- Tak už poď, už ma pretiahni.
- Vieš, – mračí sa námorník – dobre by bolo, keby niekto robil, akože hrmí a blýska sa.
Pribehne teda ďalšia slečna, trieska po nábytku, robí hluk, zhasína a zapína svetlo.
- Tak už konečne poď!
- No, – námorníkovi stále ešte niečo chýba – dobre by bolo, keby niekto robil akože prší.
Pribehne teda tretia slečna s krhlou a robí umelý dážď.
- Ježiši, tak už konečne poď! Už mi to urob!
- Si normálna, – odvetí námorník – v takomto zlom počasí?
Redaktor se zeptal starého indiánského náčelníka: "Už 90 let žijete a pozorujete bělochy, jakých úspěchů běloši dosáhli a jaké škody napáchali. Když to vše zvážíte, kde podle vás běloši udělali chybu?"
"Když bílí muži přijít, indiáni být vládci země, žádná daně, žádná dluhy, buvolů hodně, bobrů hodně, voda čistá, ženy dělat všechna práce. Šaman zadarmo. Indiáni muži celý den lovit a ryby chytat, celou noc souložit."
Pak se náčelník pousmál: "Jen bílý muž dost kretén na to, aby myslet, že může takový systém vylepšit."
Zastaví manželský pár pri benzínovej pumpe a pumpár hovorí manželovi:
"Máte nové auto však?"
Manželka na manžela
"Čo vravel?"
"Že máme nové auto"
Za chvíľu pumpár hovori:
"Pozerám, podľa ešpézetky budete z Turč. Teplíc?"
Manželka na manžela
"Čo vravel?"
"Že sme z Teplíc"
Pumpár na to:
"Ja som poznal jednú ženskú z Teplíc, tá bola taká škaredá a hlúpa, nevedela sa pritom ani milovať, ani variť, no hrôza!"
Manželka zase na manžela
"Čo vravel?"
"ŽE ŤA POZNÁ"
Istý muž bol 25 rokov vo väzení . Keď odchádzal, vrátili mu jeho staré šaty. Vo vrecku našiel lístok z opravovne obuvi. Možno tam stále ten obchod je a možno tam ešte majú aj tie moje staré topánky, pomyslel si. Tak sa tam vybral a obchod tam samozrejme bol. “Bol som dlho na dovolenke, a tak si hovorím, či ešte tu máte tie moje topánky?” Starý muž odišiel dozadu do skladu a po dvoch minútach sa vrátil. “Budú hotové vo štvrtok.”
Jednou ve škole se ptá paní učitelka dětí, jak si představují komunismus. Přihlásí se Frantík a říká:
"Já si ho představuju jako velkou horu. Ta odolává všem nepříznivým podmínkám a stojí a bude tu stát na věky."
Paní učitelka Frantíka pochválí, vyvolává dál a děcka přednášejí věci jak vystřižené z patřičných učebnic. Nakonec to paní učitelka jako vždycky riskne a vyvolá i Pepíčka.
"Já si ho představuju jako velikou loď na rozbouřeným oceáně a ta loď se kymácí a kymácí a ne a ne se převrátit. A na ní jsou lidi všichni pos*aný a pochcaný a poblitý a nikdo nemůže vystoupit."
Choď do pivnice a prines cesnak a cibuľu. Nezabudni!! Dve veci!! Cesnak a cibuľu!! – hovorí babka dedkovi. Dedko sa vráti z pivnice a prinesie lopatku na smeti. – Čo som ti vravela? Čo si to zase priniesol? Vravela som jasne: dve veci!! Kde si nechal ten zmeták ?
