Američan kupuje od starého Lorda jeho letné sídlo. "Viete," zdôveruje sa mu "počul som, že tu straší." Lord:" Tomu neverím, chodím do tohto sídla už 300 rokov a žiadneho ducha som tu nikdy nevidel."
Štúr, Hurban a ostatní národovci sa stretli, že uzákonia slovenčinu. Nakoniec sa aj podarilo, všetko prebehlo ako malo, pomaďarčené názvy sa premenovali, i nespisovné sa pospisovnili, až tu sa prihlási z publika jeden ujko a vraví:
"Ešte jeden problém sme nevyriešili páni bratia! Na Považí je jedna obec čo sa volá: Bačov kokot. To je nedôstojné a urážlivé, treba s tým niečo robiť!"
Všetci mu dali za pravdu a dumali ako obec nazvať, ale akosi nikto na nič príznačné a slušné nemohol prísť. Naveľa, naveľa ku večeru sa prihlási sám Štúr a hovorí:
"I pôvodný význam sa zachová, i slušného významu názov dospeje! Ja navrhujem aby sa táto obec volala Pohlavný Úd CHovateľa OViec - skrátene Púchov!"
Baví se dva medvědi v lese,že už je to s těma medvědicema nebaví a tak že to zkusí spolu v křoví.. Po chvíli jeden zařve:"Ty vole,viděl nás zajíc,ta svině to všude vykecá,musíme ho chytit".. Začnou ho honit po lese,zajíc skočí do rybníka,medvědi začnou šmátrat po dně a vytáhnou rybu.. "Rybo,neviděla jsi zajíce?".."Neviděla vy dva buzeranti"...
Dúfam, - pýta sa doktor pacientky, - že odvtedy, čo váš manžel musel zaplatiť bolestné, vás už nebije?
- Nebije, pán doktor, ale mám taký pocit, že si na to šetrí peniaze.
- Prečo si to myslíte?
- Vždy, keď príde domov, sa na mňa škaredo pozrie, zúrivo vytiahne 20 eur a dá si ich do pokladničky.
Nedávno jsem strašně potřeboval na pár dní vypadnout z práce,
ale věděl jsem, že šéf mi volno jen tak nedá.
Naštěstí mě napadlo, že kdybych ze sebe udělal blázna,
tak mě na pár dní pustí domů. Tak jsem se zavěsil pod strop
a začal vydávat podivné zvuky. Má kolegyně se na mě udiveně dívala
a pak se zeptala, co proboha dělám na tom stropě.
Vysvětlil jsem jí, že představuji žárovku, aby si šéf myslel,
že jsem se zbláznil a pustil mě na pár dní domů oddychnout si od práce.
Po několika minutách se u nás v kanceláři šéf skutečně objevil.
Podíval se na mě, jak visím pod stropem a zeptal se:
"Co tam, proboha, děláte?" Řekl jsem mu, že jsem se stal žárovkou.
Odpověděl, že jsem očividně přepracovaný
a že si mám jít na pár dní domů odpočinout.
Seskočil jsem dolů a odcházel domů.
Moje spolupracovnice se ovšem vydala za mnou.
Šéf ji zastavil a zeptal se jí: "A kam jdete vy?"
Odpověděla mu: "Jdu taky domů ..... K*rva.....přece...nebudu dělat potmě!"