Jééé pane, vy máte krásného pejska ! Má rád děti ?
Pani, ten žere všechno !
Stopuje chlápek o půlnoci na krajnici. Je bouřka, déšť, takže auta nejezdí. Najednou vidí v dálce světla auta, jak se blíží k němu - strašidelně a pomaloučku. Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, takže když u něj zastaví, tak si naskočí ... Chce řidiči poděkovat,
ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se vyděsí, ale než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku do pohybu. Chlápek sedí jak zařezanej, vyděšenej k smrti a nemůže se strachy pohnout. Pak se vzpamatuje, otevře dveře, vyskočí a zdrhá pryč. Pořád se ohlíží, bojí se, ze auto zrychlí a přejede ho, takže se zastaví až v nejbližší vesnici. Tam najde hospodu (kupodivu ještě otevřenou), zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku vypráví. Všichni jsou z toho odvařený, litujou ho a obdivujou ... Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlapi, poručej si grog a rozhlížej se kolem. A v tom jeden povídá druhýmu:
"Hele vole, že je to ten kretén, co si naskočil, když jsme tlačili?"
Rozprávajú sa traja kamaráti. Jožo spomína:
-Ja som mal veľmi ťažké detstvo. Bolo nás päť, ja som bol najmladší, boli sme veľmi chudobní a musel som nosiť oblečenie po starších súrodencoch!
-Ale to je predsa vo viacerých rodinách, – utešuje ho kamarát.
-To hej, – súhlasí Jožo, – ale z nás piatich som bol ja jediný chlapec!
Staršieho, na bicykli idúceho pána, zastaví v noci policajná hliadka: Kam idete tak pozde v noci? Idem na prednášku o špatnom vplyve alkoholu, tabaku, ľahkých žien a nočného života na ľudský organizmus. Policajt sa nedôverčivo pýta: Prosím vás, kto už organizuje takú prednášku o druhej hodine v noci? Muž odpovie: Ako obyčajne – moja žena.
Prešovská policajná hliadka nájde obesenca. Idú spísať zápisnicu:
V piatok 19.11.1999 o 23:15 sa našiel mladý obesen.,no nevedia nijako príst na to, aké i sa píse v slove obeseny. Dostanú geniálny nápad, odviezť obesenca do Košíc. Zavesia ho na prvú vŕbu a spokojne odchádzajú.O hodinu prechádza okolo vŕby košická hliadka, zrazu Ďuro zbadá obesenca a vraví Ferovi:
"Feri, kukaj ten obesenec je tu zas !"
Raz prišiel do práce nahý policajt. Keď to uvidel jeho šéf, zavolal si ho do kancelárie a pýta sa:
- Novák, čo je to?
- No, ja som bol včera na mejdane.
- No a???
- Po polnoci, keď sme všetci tancovali zrazu zhaslo svetlo a ozval sa hlas: “Tak, dámy, vyzliekame sa.” Ženy sa vyzliekli a tancovalo sa ďalej. Po chvíli zase zhaslo svetlo a ozval sa hlas: “Tak, páni, vyzliekame sa.” Tak sme sa vyzliekli a tancovalo sa ďalej. Potom tretíkrát zhaslo svetlo a ozvalo sa: “Tak, páni, do práce.” No, a tak som tu.
Její deník:
Můj manžel se dnes choval zvláštně. Plánovali jsme večeři v hezké restauraci. Celý den jsem nakupovala s kamarádkami, tak jsem myslela, že mu vadí, že jsem se maličko zpozdila, ale nekomentoval to. Konverzace moc nekvetla, tak jsem navrhla jít někam, kde si budeme moct v klidu promluvit. Souhlasil, ale moc toho neřekl. Zeptala jsem se, co se stalo. „Nic,“ odpověděl na to. Zeptala jsem se, jestli je to moje chyba, že je naštvaný. Řekl, že naštvaný nejsem a že se nemusím obávat. Po cestě domů jsem mu řekla, že ho miluju. Usmál se a řídil dál. Nedokážu si vysvětlit jeho chování, nevím, proč neřekl, že mě taky miluje. Když jsme přijeli domů, cítila jsem, jako bych ho úplně ztratila a nechtěl se mnou nic mít. Jen tiše seděl a sledoval televizi. Dál se choval zdrženlivě. Nakonec jsem se rozhodla jít do postele. Přišel asi po čtvrt hodině. Stále jsem ale cítila, že je myšlenkami jinde. Usnul, a já brečela. Nevím, co mám dělat. Určitě myslí na někoho jiného, jsem si jistá. Můj život je katastrofa.
Jeho deník:
Nestartuje mi motorka. A nemám tušení proč
