Vážne si myslíš , že ženu sú náročnejšie?
Veď ženám stačí prst , chlap potrebuje celú ruku.
“Feri ta čomu už nehodziš zos nami bavic futbal?” “Aľe, žena me nesce puščic.” “Ta znaš co? Šumne jej dzvihni sukňu a nalož jej poradne na holu ric a ce pušči” Po tíždňu: “Feri ta čomu si zaš nebul bavic futbal? Zrobil ši jak sme ci kazali?” “Hej zrobil… aľe jak som jej dzvihnul sukňu, ta som ziscil že i doma je calkom fajňe…”
Na kopci stojí dva býci a pozorují jak se v údolí pase stádo krav.Vtom mladý býk strčí kopytem do toho starého a říká:"Ty vole mám nápad.My se rozeběhnem z kopce dolů a každý v běhu jednu ojedem!" Starý býk se na něj podívá a říká:"Mluví z tebe mladická nerozvážnost.Půjdem pěkně pomalu a ojedem je všechny!
.Poklízí žena v kuchyni a volá: „Táto! Musíš jít opravit záchod!“
Táta odpoví: „Dyť je v pořádku.“
„Není, běž a podívej se na to!“
Tak táta teda jde a zase volá: „Mámo, tady nic rozbitého není.“
Máma zase. „Musíš strčit hlavu do mísy!“
Táta strčí hlavu do mísy, rozhlíží se a volá:
„Tady taky nic rozbitého není.“
A máma: „No tak tu hlavu vytáhni.“
Táta vytahuje hlavu a naráz zaječí:
„Kurva, zasekly se mi fousy v prasklým prkýnku!“
Máma se otočí a spokojeně zavolá:
„Bolí, co?“
Príde Fero neskoro večer domov a zistí, že jeho manželka kúpila novú varechu. Pristúpi k nej, prehne si ju cez koleno, rýchlo jej vyhrnie nočnú košeľu a začne ju silno udierať tou varechou na holý zadok.
“Au, to bolí, auu, prestaň, auuu, hrozne to štípe, aauuuu, prosím už dosť, auuuu,“ narieka a kope nohami do vzduchu drahá polovička, pričom po tvári sa jej od bolesti kotúľajú horúce slzy.
Manžela však neobmäkčí hlasný plač ani červené klobásky s čerstvými modrinami na manželkinom bitom zadočku a na vysvetlenie práve prebiehajúceho poriadneho výprasku dodá:
„ No je toto vôbec normálne? Tak doma neostala ani kvapka alkoholu, ale hlavná vec, že milostivá si nakupuje nový nábytok!“
Sudca : "To je bars bruta zločin. Kejdz chcece , žebi Vam bul trest zmierneni, mušice nam višvetlic motiv svojoho činu." Muž sebe rozhutorel: "Odohralo še to takto. Bivame v panelaku . Na peršom poschodi žije rodzina, ktora ma tri dzeci. Ale tote ich dzeci zostali od prírodi male - od 80 do 90 cm.
Jednoho dňa som prišol domov z roboti a moja žena hutori: "V rodzine našich susedov nie je daco v poriadku. Tie ich dzeci su pravi Pirenejovia. Ja hvarim: "Ne, Ti misliš asi Pigmejov." "Ne", hvari žena "pigmej je látka, ktorú ma človek pod kožu a tvoria še z nej pehi." Ja hvarim: "To je pigment!" Ne" hvari moja žena "pigment je to, na co písali stari Rimania." Ja hvarím: "To je pergamen!" "Ne", hvari moja žena "pergamen je, ked basnik začne daco pisac a potom to nedokonči..."
"Pán sudca, mušice ocenic, že som še ovládol a zamlčal slovo fragment. Sadol som sebe odovzdane do fotella a začal čitac novini. Náhle však prišla ku mne žena s vetu, po ktorej som usudzil, že je zrela do blázinca." Hvari mi: "Milačik, ti nechceš chodic so mnu na francuštinu? mam fasa legionára." Ja hvarim: "Ti mislíš lektora." Ne" hvari moja žena "lektor bol anticki grécki hrdina." Ja hvarim: "To bul Hektor a ten bul z Tróje." "Ne", hvari moja žena, hektor je plošná miera". Ja hvarim: "To je hektár!" "Ne", hvari moja žena, "hektár je nápoj bohov." Ja hvarim: "To je nektár!" "Ne", hvari moja žena, "Nektár je rieka v južnom Nemecku." Ja hvarim: "To je Neckar!"
"A dalej, pán sudca, dalej som to už nevydržal. Vzal som kladivo a ujebal som ju na smrť." Nastala chvila ticha. Potom sudca zdvihol hlavu zos dlani a prednišol ortiel: "Oslobodeni! Ja by som ju zajebal už pri Hektorovi..."
