Ptají se lorda, jak přišel ke svému bohatství a on vypráví:
"Když jsem připlul do Států, tak jsem měl 20 centů, koupil jsem tedy za ně jedno jablko, vyleštil jej a prodal za 60 centů, za ně jsem koupil 3 jablka, vyleštil a prodal je za 1,80 dolaru. A tak to šlo dál a dál, den za dnem, až mi umřel strýc a odkázal mi 20 milionů dolarů..."
Ivan si potřebuje u lichváře Karpelese nutně vypůjčit rubl. Dohodnou se, že dvojnásobek peněz vrátí na jaře. Jako zástavu nechá karpelesovi sekyru.
Když je Ivan na odchodu, Karpeles na něj volá:
"Poslyš, Ivane, kdoví, jestli ty peníze na jaře budeš mít. Nemohl bys mi polovinu vrátit už teď?"
"To je nápad", říká si Ivan a rubl mu hned vrací.
Cestou domů přemýšlí:
"To je zvláštní. Rubl je pryč, sekyra je pryč, ještě jsem rubl dlužen a přesto se zdá, že je všchno v pořádku.
V Krakowě byly v jedné uličce přímo vedle sebe tři židovské obchody s obuví. Pochopitelně, že moc nevynášely. Majitelé si lámali hlavy, jak z toho ven. Jednoho dne vyšel nad prvním obchodem nápis "Prodej nejmodernější obuvi". Majitel druhého obchodu však nelenil a vyvěsil "Nejlevnější boty z dovozu". Zanedlouho se nad třetím obchodem objevil vývěsní štít "Hlavní vchod".
