Máme na chatě v kůlničce na dříví sršně. Teda, u sršňů v kůlničce máme dřevo. Ještě přesněji, sršni mají v kůlničce naše dřevo. Své dřevo tam mají, abych byl úplně přesný. Ve své kůlničce mají své dřevo.

Když jsem do té kůlničky doskládával další dřevo, abych sršně uplatil, praštil jsem polínkem do té stěny s jejich hnízdem. 

Jediná věc, která mě překvapila víc než jejich schopnost ve vteřině evakuovat to hnízdo, byla moje schopnost v půlvteřině evakuovat kůlničku.

Zatímco ale sršni zaujali bojovou formaci za hlasitého bzučení, já jsem zaujal útěkovou formaci za hlasitého skučení.

Zkoušel jsem potom hledat na internetu nějaké informace, jak je přemluvit k odstěhování.

Nejjistější se zdá být počkat do jara — prý se každý rok stěhují kvůli hrozbě parazitů. Když počkám do jara, přestěhují se do chaty a kůlničku nám vrátí. A to je fér.

Ona ta stránka, co jsem našel, byla vůbec spíš na straně sršňů.

Že prý když si na vás sednou, tak nechtějí útočit, jenom si vás oňufávají, jestli se jim budete líbit. Obávám se, že varianta „ne“ je stejně špatná jako „ano“.

Jejich jed je prý slabší než vosí. Kdyby byl člověk krysa (a kdo z nás tak trochu není, že jo), snese až tři bodnutí. Která navíc bolí víc než vosí, protože jed sršňů obsahuje víc acetylcholinu. A to je špatný.

Jo, a umí ho stříknout na vzdálenost až čtyř centimetrů. Ideálně do oka.

Ale jinak jsou to dobráci, utěšovala ta stránka. Hrozně pracovití, ani v noci nespí. 

Fakt díky za uklidnění, stejně jsem nechtěl dneska jít spát.

A nízká teplota jim nevadí. I při teplotě kolem pěti stupňů si dovedou teplo vyrobit a připravit se na akci. Tím je myšlen útok.

A užiteční. Těch 700 kousků, co žije v tom hnízdě (COŽE!!!!!), prý sní za den až kilo otravných much, komárů, ovádů a jiné havěti, která vás obtěžuje. 

Kilo!!!

Předpokládám, že si poradí i se zajícem nebo batoletem od sousedů.

A jsou klidní až flegmatičtí - jedna z mála věcí, co je naštve, je, když jim přijdete moc blízko k hnízdu. Nikdo ale prý neví, co takový sršeň považuje za příliš blízko. Socially awkward sršeň prý i tři metry. Čtyři, když navážete oční kontakt.

Další věc, co je irituje, je mávání rukama. I když se třeba zkoušíte jenom vzdát.

Jsou super. Mám je vlastně docela rád.

Doktor prezerá novorodenca a hovorí:
"to dieťa je dosť chudé, čím ho kŕmite?"
No materským mliekom predsa.
"Ukážte mi prosím prsia."
Doktor dlho prehmatáva pekné poprsie a potom hovorí:
"ale veď Vy nemáte vôbec žiadne mlieko."
"A mala by som? Já som jeho teta."

Přijde chlapík k doktorovi, že má na břichu hnědý kroužek, jestli je to ekzém či co. Doktor se mu na to podívá, pak vezme flašku s lihem, chlápkovi to vyčistí a říká: 

"Až budete chtít prcat svoji starou zase zezadu, tak jí řekněte, aby si umyla prdel."

Manželský pár je doma a očakáva návštevu. Muž ale stále behá v slipoch a manželka mu hovorí, prosím ťa obleč sa, zachvíľu je tu návšteva. Ja som schválne v slipoch, aby videli aký som chudý, lebo mi nevaríš. No tak si daj dole aj slipy aby videli prečo ti nevarím.

„Dědečku, máš ještě všechny zuby?“ „Bohužel, Milánku, už nemám.“ posteskne si stařec. „To je dobře, tak mi tady na chvíli prosím tě podrž čokoládu.“

Príde babka do polikliniky a pýta sa okoloidúceho lekára:
- Synček, kde je tu očiar?
- Očiar, babička, je na druhom poschodí.
- ...a ušiar je kde?
- Ten je tiež na druhom poschodí.
- Synček, a ty si aký doktor?
- V podstate som gynekológ, babi, no po vašom som pi*iar

Ide Jurko po ulici vysmiaty ako slniečko.
- A čo ty fajčil si marišku??
- Nie Mariška fajčila mňa !!

Manželia na prechádzke prechádzajú cez most, manželka sa otočí na manžela a pýta sa: ,, Miláčik, čo by si robil, keby som teraz spadla do vody a začala sa topiť ?” ,, Vzal by som nohy na plecia a utekal do mesta pre pomoc.” ,, Ale drahý, mesto je veľmi ďaleko!” ,, Pre teba láska, keby si sa topila, by som bežal pre pomoc až na koniec sveta!”

Stretnú sa dvaja kamaráti:
- Ako sa máš? Dlho som ťa nevidel.
- Výborne, človeče, zohnal som si slona.
- Slona? Čo s ním?
- To je ti báječná vec. O kŕmenie sa nemusím starať, spasie mi
trávnik, takže ho mám ako golfové ihrisko, umyje mi auto, deti sa s ním hrajú. No fakt skvelé.
- To znie dobre. Na koľko príde taký slon?
- Tak väčšinou okolo tridsať tisíc, ale že si to ty, predám ti ho
za dvadsať.
- Fajn, dohovorené.
Stretnú sa po pár týždňoch:
- Teda ty si mi dal! Trávnik na sračku, stromy polámané, všade samé hovná, rozsadol mi auto, deti sa ho boja a manželka sa chce rozvádzať!
- Nepekne hovoríš o sloníkovi, takto ho nepredáš ...

Vlani sa medzi adeptov Darwinovej ceny dostal aj 19-ročný Rus v Tomiline. Do baru vošiel chlapík, ktorý mal so sebou skrytú zbraň. Vyhadzovač ju pri vstupnej prehliadke našiel. Začali o ňu zápasiť a vyhadzovač ju vyrazil tak, že dopadla na biliardový stôl. Jeden z hráčov ju chcel podať vyhadzovačovi - nabral pištol koncom tága a zdvihol ju. Zbraň sa skĺzla až k nádejnému kandidátovi a rozširujúce sa tágo stlačilo spúšť.