V autobuse MHD prichytí revízor čierneho pasažiera. Ten keď zbadá revízora, pristúpi ku strojčeku a chce si štiknúť lístok. Revízor k nemu pristúpi a položi mu ruku na plece so slovami:
-Neštikajte, budeme vystupovať.
Keď vystúpia z autobusu, ide si revízor pripáliť cigaretu. Vtedy mu položí pasažier ruku na plece a hovorí:
- Nepripaľujte, budeme utekať.
Šéf sekretářce: „Příští týden bychom mohli zaletět do Paříže.“
Sekretářka manželovi: „Příští týden musím služebně do Francie.“
Manžel milence: „Manželka je příští týden na služebce.“
Milenka soukromému studentovi: „Příští týden odpadá hodina angličtiny.“
Student dědečkovi: „Příští týden mi odpadla anglina, mohli bychom zajet na ryby.“
Dědeček sekretářce: „Ta Paříž příští týden nepůjde, slíbil jsem vnukovi výlet.“
Sekretářka manželovi: „Ta služební cesta se přesouvá.“
Manžel milence: „Tak manželka nakonec nikam nejede.“
Milenka soukromému studentovi: „Návrat k původnímu rozvrhu, hodina bude.“
Student dědečkovi: „Tak ta angličtina bude, nikam nemůžu.“
Dědeček sekretářce: „Výlet s vnukem se ruší, můžeme do té Paříže.“
Sekretářka manželovi…
Traja policajti sa zachránia po havárii transoceánskeho parníku a doplávajú na pustý ostrov. Žijú si tam vcelku spokojne až do dňa, keď ulovia zlatú rybku. “Keď ma pustíte, splním vám každému jedno želanie!” Policajti sú nadšení a prvý hovorí: “Nech som hneď doma!” A zmizol. Druhý hovori: “Ja chcem byť tiež doma” Zostal tam veliteľ: “Ja sa tu sám bojím! Nech sú hneď naspäť!”
Švekra hutori nevesce: „Treba nam vymal’ovac dom, farbu mame, chybuje nam ale štetka.”
Nevesta pridze ku švekoroj, odštrihne mu bradu a vymal’uje dom.
Spokojna švekra stupňuje naroky: „Aj oblačky by bulo treba vymal’ovac, farbu mame, ale štetec ne.”
Nevesta še zaš vynajdze, odštrihne švekoroj fajuzy a vymal’uje aj oblačky.
Večar še syn vraca z roboty domu a najdze šedzec otca na strome.
S počudovaním še pyta, co tam robí. „Ženy scu pečic palačinky,ale nit mi sebe isty ,či mame vajca.
