Nehádzajte všetkých do jedného vreca!
Odpad treba triediť!!!
Přijde chlápek k Vietnamcům a pta se : Dobrý den máte třešně? Vietnamec říká, ano pane máme fsesko máme, Tak si je chlápek objedná, a Vietnamec mu donese jablko, chlápek říká, děláte si prdel? Já chtěl třešně!! Vietnamec říká : to chutná jako česně, všecko chutná moc doblý. Tak chlápek ochutna a vážně to má chuť třešní, přijde druhý den a ptá se : máte banány? Vietnamec říká, máme pane fsesko máme moc doblý fsesko chutná Tak si chlapek objedná banány a Vietnamec mu donese zase jablko. Chlápek čumí a říká, tvle tak já chci banány a vy mi odnesete jablko? Vsesko doblý, ochutnala, moc doblý chutná dobže. Tak chlápek ochutná a vážně to má chuť banánů, tak kýve hlavou a ptá se, a to umíte takhle napodobit každou chuť? Vietnamec říká: ano pane Vsesko umíme, moc doble chutná vsecko doble. Tak si chlápek říká že je vyzkouší a objedná si chuť ženské vagíny. Vietnamec mu donese jablko, chlápek se zakousne, najednou to jablko vyplivne a nadává : Fuj však to chutná jako hovno!!! Vietnamec říká :otočilaaa
Idú traja lovci.
Prvý hovorí: "Ja som ulovil dve kozy a dva hrochy."
Druhý hovorí: "Ja som ulovil tri kozy, troch hrochov a dvoch krokodílov."
Posledné hovorí: "Ja som ulovil tri kozy, troch hrochov , troch krokodílov a dvoch nouplízákov."
Ostatní dvaja lovci sa spýtajú: "A čo to sú nouplízáci?"
"Sú čierni, žijú v Afrike, a keď na ne namierim zbraní, tak hovoria nouplease."
Přijede pohřební vůz před věžák. Vyleze z něj funebrák vytáhne dvě rakve, sedne si na ně a svačí. Nějaká paní ve druhém patře na něj volá:
"Prosím Vás co tady děláte tady nikdo neumřel, to bych musela vědět."
Ale on jako by se ho to netýkalo pokračuje ve svačince.
A ta hrozná bába zase: "Vždyť Vám říkám, že tady nikdo neumřel, to bych musela o tom vědět."
Načež on odpoví: "Milá paní, nevíte jestli tady bydlí paní Nováková?"
Ona: "To jsem já. proč se ptáte?"
Funebrák: "Vezu Vám děti ze skautského tábora."
Paní učitelka poučuje třídu: „Děti, nelíbejte nikdy zvířátka, můžete od nich chytit nějakou ošklivou chorobu, znáte určitě nějaké takové případy.”
Přihlásí se Pepíček: „Prosím, já znám takový případ. Naše teta líbala našeho pejska.”
„A jaké to mělo následky, Pepíčku?” ptá se paní učitelka.
„Pes chcípl!”