Na každého muža,ktorý si myslí že je absolútne nezabudnuteľný, pripadá aspoň jedna žena,ktorá na neho už dávno zabudla..
Mojžíš bere hůl na dlouhý odpal, odpálí, míček letí, letí, už už padá do vody,
když tu se voda rozestoupí, miček se odrazí ode dna a dopadne na green.
Mojžíš ho dojde a doťukne do jamky.
Na řadě je Ježíš. Odpálí, míček padá do vody, ale nepotopí se.
Ježíš přejde po hladině až k němu, odpálí a micek padá do jamky.
Hraje pan v kostkovaném saku. Odpálí, míček letí, padá do vody.
V tom ho zachytí ryba do tlamy. Než se stačí ponořit,
uloví rybu dravý pták a letí s ni i s míčkem pryč.
Ozve se výstřel - myslivec střílí po ptákovi. Netrefí,
ale pták se lekne, pustí rybu, ryba pustí míček a ten spadne do jamky.
Ježíš se v tu chvíli podívá na nebe:
" Ty vole tati, tak přišli jsme si zahrát golf nebo machrovat?"
Učiteľka: – Zajtra oslavujeme narodenie Ježiša Krista. A viete mi povedať, kde sa teraz nachádza Ježiš Kristus?
Anička: – On je v mojom srdiečku.
Jožko: – On je na nebesiach.
Móricko: – On je u nás na záchode..
Učiteľka: – Čože?
Móricko: – Nooo, otec každé ráno dobehne k záchodu, skúša kľučku, nič, búcha na dvere, nič, tak zreve “Ježiši Kriste, ešte si stále tam?”
Ranný e-mail: Ahoj Miška! Poslednou dobou som strašne zábudlivý obzvlášť keď pijem. Včera na párty som sa ťa pýtal či by si neišla so mnou na chatu na víkend ale zabudol som či si mi povedala áno či nie. A odpoveď: Ahoj Milan. Tiež hrozne zabúdam. Pamätám si že som včera niekoho poslala do prdele ale ráno som si nepamätala koho. Ďakujem že si sa ozval.
Deti v škole písali slohovú prácu na tému “Čo je zaujímavé?” Jedno z nich napísalo: Je nás doma päť a spíme všetci v jednej izbe. V jednom rohu má posteľ otecko, v druhom ja, v treťom moja sestra a v poslednom môj malý braček. Mamička spí uprostred izby, nad jej posteľou visí veľký sklenený luster. Je zaujímavé, že keď luster spadol, črepy v zadku mal otecko.
Predstavte si, že vám každé ráno dá banka na účet osemdesiatšesť tisíc štyristo eur. Musíte len dodržať dve podmienky. Prvá je, že čo ste cez deň neminuli, na konci dňa z účtu zmizne. Nemôžete klamať, nemôžete tú sumu previesť na iný účet, môžete ju iba minúť, ale každé ráno, keď sa zobudíte, máte otvorený nový účet s ďalšími osemdesiatšesť tisíc štyristo eurami na nový deň.
Druhá podmienka je, že banka môže túto „hru“ prerušiť bez varovania; v hociktorú chvíľu vám môže povedať, že je koniec, že účet sa ruší a iný už nebude. Čo urobíte?
Podľa mňa miniete každé euro pre svoje potešenie a na darčeky pre ľudí, ktorých máte radi. Použijete každé euro vlastne na to, aby ste vniesli šťastie do svojho života a do života tých, korí vás obklopujú.
Táto zázračná banka skutočne jestvuje a má ju každý z nás: je to čas. Každé ráno, keď sa zobudíme, dostávame darom od Boha osemdesiatšesť tisíc štyristo sekúnd života na ten deň, a keď večer zaspíme, do druhého dňa si nič neprenesieme.
Čo sme v ten deň nezažili, a neurobili je stratené. Každé ráno sa začína tento zázrak odznova. Platí však aj druhá podmienka: život sa môže hocikedy zastaviť… Tak teda čo spravíme s našimi každodennými osemdesiatšesť tisíc štyristo sekundami? Záleží len a len od nás..