Čo nesmie mať žena pri sebe, ak sa chce milovať?
Nohy.
Dnes ráno jsem seděl na lavičce vedle bezdomovce. Zeptal jsem se ho, proč takhle skončil.
On řekl: "Do minulého týdne jsem měl ještě všechno!!! Měl jsem střechu nad hlavou, kuchaře, moje šaty byly prané a žehlené, měl jsem TV, internet, chodil jsem do posilovny, bazénu, knihovny, do školy, pokud jsem chtěl... "
Zeptal jsem se ho: "Co se stalo? Drogy? Alkohol? Rozvod???"
"O ne, nic takového," řekl. ".... Jen mě pustili z vězení."
Teplušík sa kúpe vo vani. Zrazu vbehne do kúpeľne jeho partner a pýta sa:
– Môžem si nabrať trochu vodičky z vaničky?
– Môžeš, zlatúšik.
Tak sa to opakuje trikrát a ten vo vani to už nevydrží a pýta sa:
– A nechceš ísť za mnou do vaničky?
– Ty stále len vymýšľaš a nám zatiaľ horí bytík!
Žena dopije svoji ranní kávu a odchází z cukrárny, když si všimne podivného smutečního průvodu, který míří na blízký hřbitov.
*Dlouhý černý pohřební vůz, následuje 50 metrů za ním další dlouhý černý pohřební vůz. Za druhým pohřebním vozem jde žena s pitbulem na vodítku.
Kousek za ní následuje asi 200 žen jdoucích za sebou v řadě. Žena nemůže odolat té zvláštnosti. Opatrně přistoupí k ženě se psem a říká: "Je mi opravdu líto vaší ztráty, a vím, že není vhodná chvíle, abych vás vyrušovala, ale nikdy jsem neviděla takový pohřeb. Čí je to pohřeb?"*
* "Mého manžela."*
*"A co se mu stalo?" Žena odpoví: "Můj pes ho napadl a zabil." Ptá se dál:
"A kdo je v tom druhém voze?"*
*Žena odpoví: "Moje tchyně. Snažila se pomoci mému manželovi, když v tom se pes obrátil proti ní." Mezi oběma ženami se rozhostilo dusné a zamyšlené ticho.*
*"Můžu si půjčit toho psa?"*
*"Postavte se do řady..."*