Muž vyhraje v loterii, tak si koupí dům a říká si: „Půjdu do města a první slovo, které tam uslyším, tím pojmenuju dům."
Tak jde do města a uslyší jako první slovo křoví a tak pojmenuje dům křoví.
„Ještě mi zbyly prachy, přikoupím garáž." a se stejným nápadem jde opět do města, kde uslyší jako první slovo trenky a tak pojmenuje garáž trenky.
Příjde domů a počítá, kolik mu zbylo peněz z výhry a říká si: „No, mohl bych si do garáže koupit i auto, proč ne. Mám na něj akorát. „A tak jde opět se samým nápadem do města a tam uslyší slovo čurák. Tak pojmenuje auto čurák.
Asi za týden mu někdo auto ukradl, tak volá policii.
Policie přijede a ptá se, co se stalo...
Muž odpoví... „Vyjdu ráno ze křoví, kouknu do trenek a čurák nikde.
Idú dvaja po púšti. Jeden má veľa jedla a pitia a druhý má dvere z auta. Druhý sa pýta prvého:
- Prečo máš toľko jedla a pitia?
- No, keď budem hladný sa najem a keď budem smädný sa napijem.
Teraz sa pýta prvý druhého:
- A načo sú tebe tie dvere z auta?
- No, keď mi bude teplo, otvorím si okno.
Vraví jedna učiteľka:
Minule som cestovala lietadlom a vedľa sedela staršia pani s päťročným chlapčekom. Keď sa dozvedela, že som učiteľka, tak začala na vnuka naliehať, aby sa predviedol aký je šikovný. Tak chlapec začal písať: 20,19,18,....
Tak som sa spýtala: "To vieš zo škôlky?"
A chlapček odpovedal: "Nie. Z mikrovlnnej rúry."
Niekoľko typov, ako spestríte pohreb najlepšieho priateľa:
- povedzte vdove, že nebohý sa pohol
- dajte do pamätnej knihy podpis zosnulého
- opýtajte sa vdovy, ako dlho bude držať smútok
- na rakvu prilepte parkovaciu kartu
- vdove pošlite smútočný telegram v mene zosnulého
- povedzte vdove, že nebohému sa asi nepohodlne leží
- prítomným deťom odporučte podpísať sa na rakvu
- objímajte a dlho bozkávajte vdovu
- pred rakvu dajte pár topánok po nebohom
- darujte vdove tričko skupiny "Greatful dead"
“Vyzlečte sa,” vyzval ju nedočkavo doktor. “Úplne, mladá pani, aj tie nohavičky, prosím.” Mladá žena vyhovela a zostala pred doktorom medicíny stať tak ako ju Boh stvoril. Bola čokoládovo opálená, len tam kde na pláži nosila bikinky, bola jej koža alabastrovo biela. “Ľahnite si,” znova ju vyzval lekár. Keď aj tentoraz nič netušiac krásavica vyhovela, vstúpil pán doktor medzi jej nôžky …, a bez najmenšieho zaváhania vnikol do nej. “Čo to preboha robíte?” vykríkla prekvapená žena. Doktor trošku pritlačil a pokojne povedal: “No nečudujte sa, mladá pani, kam nechodí slnko, tam musí lekár .”