Jede mladá žena ve vlaku a po chvíly si k ní přisedne starý pán. Po dlouhém mlčení se jí zeptá:" Slečno vy pracujete jako sekretářka, že?"Ona odpoví, že ano jak to poznal, a on na to:"No máte minisukni, nožku přes nožku:" Po chvíly ticha se zeptá ona jeho:" A vy pracujete v kravíně, že?" On na to, že ano, jak to poznala? "No máte otevřený kravín a v něm mrtvé tele:"
Ocec hvari sinovi: ” Každi človek, ftori je v čimška plani, je i v čimška inakšim i dobri. Kedz je dafto plani žiak, na druhej strane može bic dobri športovec.” Sin : “A ocec, placi to aj o Ficovi?” Ocec: ” Samozrejme, že placi – na jednej strane je to plani človek, ale na druhej strane je to barz dobri k*k*t…”
Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh...
- Klient: pokoj 39 je prázdný?
- Šéf: Ano, pane.
- Klient: můžu si ho rezervovat?
- Šéf: samozřejmě můžete.
- Klient: děkuji.
Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír.
Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval.
Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného.
Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39.
Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu.
Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku.
Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39.
Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír.
Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel.
Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat.
Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa.
Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39cm dlouhou a oranžový 79g papír.
Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem.
Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej.
Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž ??? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky.
Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit.
K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím.
Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve.
Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti.
- "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?"
- "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím".
- ''Přísaháte?''
- "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím."
Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil.
Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému.
Když to udělá, dám vám vědět ...děkuji za přečtení.
Dvaja kovboji, kamaráti, sa dohadujú ako si rozpoznajú svoje kone. Prvý deň jeden vraví:
- Vieš čo, ja tomu svojmu odrežem chvost, a tak si ich spoznáme.
Na druhý deň sa stretnú a druhý kôň je tiež bez chvosta. Prvý kovboj sa pýta kamaráta:
- Ako to? Ako si ich teraz spoznáme?
- No, keď môjmu koňovi sa to tak páčilo. Vieš čo, ja tomu môjmu odseknem nohu.
Na tretí deň druhý kovboj kričí na prvého:
- Ty si mu tiež odsekol nohu?! Ako si ich teda spoznáme?
- Tak ja môjmu odseknem aj druhú nohu.
Na štvrtý deň príde prvý kovboj, obzrie si kamarátovho koňa a vraví:
- Hm, ty si mu tiež odsekol aj druhú nohu. To som zvedavý, ako si ich spoznáme.
Druhý vraví:
- Hm, to je blbé. Vieš čo, ja mám ohromný nápad! Ten biely bude môj a ten čierny tvoj!
