Přiběhne Pepíček domu, a ptá se tatínka:
„Tati, prosím tě, dneska jsem slyšel, že někdo někoho vytočil. Co to znamená někoho vytočit?“
Táta povídá: „No jak bych ti to řek’, hele pojď se mnou, a já ti to ukážu.“
Tak jdou k telefonu, táta najde jedno číslo, to vytočí a čeká. Když se ozve hlas, povídá:
„Dobrý den, prosím vás, je doma Hugo? Já bych mu chtěl nechat ňákej vzkaz.“
Chlap na druhém konci odpoví:
„Bohužel, tady žádnej Hugo nebydlí. To bude asi nějakej omyl.“ a zavěsí.
Za chvíli otec zavolá znovu, a opět:
„Dobrý den, prosím vás, je doma Hugo, já bych mu chtěl nechat jeden vzkaz.“
Chlap zase: „Pane, to jste zase vy, že jo? To jste se zase dovolal ke mně. Tady žádnej Hugo nebydlí.“
Otec se zase omlouvá a zavěsí. Zase chvíli počká, a pak znova. Takhle to udělá ještě asi 6krát, a ten chlap už doslova řve, nadává jak nejlíp dovede, a otec vtom momentě podá sluchátko synovi, a říká:
„Slyšíš to? Tak teď je totálně vytočenej, tak už tomu rozumíš?“
Chlapeček přikývne, a povídá:
„No já bych věděl, jak ho vytočit ještě víc.“
Tak vezme sluchátko, otec kouká co se bude dít, a chlapeček vytočí to číslo znovu, a povídá:
„Dobrý den, tady je Hugo, prosím vás, nenechal tam pro mě někdo vzkaz?