Príde Fero do práce a sťažuje sa kolegovi:
"Počuj, tá moja žena to je niečo strašné. Odkedy sme sa zobrali nič nerobí. O deti sa nestará, nevarí, neupratuje. Ja by som sa jej najradšej zbavil." Kolega na to:
"Vieš čo, dnes keď prídeš domov večer ju pomiluj, ale tak, aby z toho umrela a máš po starostiach".
Fero to teda vyskúša, ale ráno žena ešte furt žije. Príde večer po šichte domov a len pozerá. Žena krásne upravená, večera na stole a tak. Fero sa spýta:
"Čo sa ti stalo?"
A ona na to:
"No vieš, keď ty poriadne, aj ja poriadne."
Prešovská policajná hliadka nájde obesenca. Idú spísať zápisnicu:
V piatok 19.11.1999 o 23:15 sa našiel mladý obesen.,no nevedia nijako príst na to, aké i sa píse v slove obeseny. Dostanú geniálny nápad, odviezť obesenca do Košíc. Zavesia ho na prvú vŕbu a spokojne odchádzajú.O hodinu prechádza okolo vŕby košická hliadka, zrazu Ďuro zbadá obesenca a vraví Ferovi:
"Feri, kukaj ten obesenec je tu zas !"
V Krakowě byly v jedné uličce přímo vedle sebe tři židovské obchody s obuví. Pochopitelně, že moc nevynášely. Majitelé si lámali hlavy, jak z toho ven. Jednoho dne vyšel nad prvním obchodem nápis "Prodej nejmodernější obuvi". Majitel druhého obchodu však nelenil a vyvěsil "Nejlevnější boty z dovozu". Zanedlouho se nad třetím obchodem objevil vývěsní štít "Hlavní vchod".
Učitelka se ptá dětí, které zvířátko umí mluvit. Přihlásí se Pepíček a říká: „Rybičky.”
„Jak jsi na to přišel, že by rybičky uměly mluvit?”
„Doma v ložnici máme akvárko a já jsem jednou v noci slyšel -
jestli mě ještě jednou kousneš do toho ocasu, tak dostaneš takovou bombu, že proletíš tím akvárkem."
